Město Třeboň
Vznik města se datuje do první poloviny 12. století, kdy na území dnešní Třeboně vznikla malá osada. Prvním majitelem osady se stal Vítek z Prčic, který si od krále vysloužil celé jihočeské území. Podle tohoto člena rodu Vítkovců dostalo Třeboňsko název Vítkův Luh, německy Wittigenowe. Koncem 13. století už bychom v původně malé osadě našli kostel a o pár let později můžeme hovořit o opevněném městě s vodním příkopem chránícím proti napadení. Od roku 1366 získali rozlehlé území Rožmberkové a začal se užívat český název Třeboň. V rukách Rožmberků město vzkvétalo a rostl jeho význam. Byl zde vybudován klášter, špitál pro chudé, opevnění přešlo v mohutnější hradby, město obdrželo výsadu dovážet sůl a později byl zřízen krejčovský a ševcovský cech.
Třeboňsko má dlouhou tradici v rybníkářství a vaření piva. Rozkvět v zakládání rybníků přišel za vlády Viléma z Rožmberka, do jehož služeb nastoupil Jakub Krčín z Jelčan. Díky Krčínovým reformám se město těšilo dalšímu rozkvětu a rozmachu. Vybudování rybníka Svět v těsné blízkosti města mělo vliv na jeho přeorganizování. Část města zanikla a obyvatelstvo z této části muselo být přestěhováno. Změny ve městě přilákaly další obyvatele a obchod i řemesla se zde těšily prosperitě.
Po Vilémovi, roku 1592, převzal rožmberský majetek bratr Petr Vok z Rožmberka. Finanční problémy ho donutily prodat českokrumlovské území a přestěhovat se s celým dvorem do Třeboně. Tato skutečnost měla velký vliv na dosavadní běh ve městě, okamžitě došlo k rozšiřování zámku a poklidný charakter života vystřídal nebývalý ruch. Šťastné období bylo narušeno příchodem pasovských vojsk v roce 1611, které Petr Vok vyplatil pokladem, aby město zachránil. Pár měsíců nato zemřel a celý rožmberský majetek zdědili Švamberkové.
Neveselé události ale pokračovaly dále. Během následujících let město podlehlo hned několika ničivým požárům a během třicetileté války trpělo nesmírnou bídou a hladověním. Rozsáhlý mor, který se rozmohl v roce 1640, ukončil život velkému počtu obyvatel.
V roce 1660 získali panství Schwarzenberkové a město se snažilo uzdravit z předešlých ran. Ani tehdy mu ale nebylo přáno a novou výstavbu opakovaně zničilo několik dalších mohutných požárů. Každý požár ale dal vznik novým stavbám, které postupně vyrostly na předchozích shořelých troskách za neustupující snahy a houževnatosti místních obyvatel.
Druhá polovina 19. století znamenala pro město spoustu změn. Rakouská státní správa byla přeorganizována a Třeboň byla vyhlášena okresním městem s působností hned několika úřadů. Město bylo podrobeno mnoha stavebním úpravám týkajících se domů i opevnění. Došlo k výstavbě škol a gymnázia, byly vybudovány některé významné dopravní komunikace a také městská vodárna. Po skončení 1. světové války připadl veškerý Schwarzenberský majetek státu a zanedlouho následovala 2. světová válka, která napáchala další škody.
S příchodem komunistické éry se v Třeboni rozvinul ve větší míře první průmysl v podobě oděvního odvětví. Roku 1960 došlo ke zrušení třeboňského okresu a Třeboň získala statut lázeňského města díky Bertiným lázním vystavěných už v roce 1883. V roce 1975 byl otevřen druhý lázeňský komplex pod názvem Aurora. O rok později bylo historické centrum prohlášeno za městskou památkovou rezervaci a v roce 1980 nabyla celá oblast Třeboňska označení chráněné krajinné oblasti.